Nemoci česneku. Část 2

2024 Autor: Gavin MacAdam | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-16 13:37

Foto: Konstantin Gushcha / Rusmediabank.ru

Pokračujeme v rozhovoru o chorobách česneku.

Začněte zde.

Existuje taková nemoc jako mozaika česneku. V takových rostlinách jsou ovlivněny listy a květenství. Navenek je onemocnění snadno pozorovatelné: na listech se objevují skvrny nebo pruhy, namalované světle zelenými tóny, krémové nebo bílé. Takové pruhy a skvrny budou prodlouženy po celé délce listu. Infikované listy budou zakrnělé a někdy mohou listy dokonce zvlnit. Časem takové listy začnou chřadnout a nakonec úplně uschnou. Pokud jde o šípy infikované rostliny, jsou mírně zakřivené, budou mít také podélné mozaikové pruhy. Květenství také nedostává správný vývoj, samotná struktura se ukazuje jako poměrně volná. Nemocné rostliny nemohou dále růst. Virus bude zimovat v žárovce. Tato nemoc bude přenášena z rostliny na rostlinu roztočem čtyřnohého česneku. Vysoká teplota bude pro vývoj choroby příznivá, nemoc se může projevit jak během vegetace, tak již při skladování česneku.

Pokud jde o způsoby boje proti takové nemoci, je třeba poznamenat, že hlavní věcí bude chránit výsadby před nositeli tohoto viru. Doporučuje se použít insekticidy proti takovým parazitům, například intaviru. Nemocné rostliny z záhonů během vegetačního období je nutné odstranit, protože po sklizni nelze z čistě vnějšího pohledu odlišit navenek nemocné rostliny od zdravých. To platí zejména pro žlutý nanismus. Po sklizni sklizně musí být česnek sušen nejméně deset hodin a při teplotě čtyřicet stupňů Celsia.

Nyní se zaměříme na zvážení houbových chorob česneku. Za nejnebezpečnější a nejběžnější nemoc je považována plíseň, známá jako peronosporóza. Onemocnění se projevuje následovně: na listech jsou patrné světle zelené skvrny, postupem času se tyto skvrny mění v šedavě purpurový květ. Pokud jde o vrcholy listů, ty zežloutnou a postupně začnou odumírat. Nemoc se šíří poměrně rychle: infikované rostliny rostou velmi pomalu a celková hmotnost žárovky se přibližně sníží na polovinu. Mokré počasí bude pro rozvoj této nemoci příznivé. Infekce je mycelium a přetrvává na samotných žárovkách, aniž by způsobovala hnilobu. V zimě spory této houby zůstanou na zbytcích rostliny a v budoucnu se stanou zdrojem infekce.

V boji proti takové chorobě je nutné vyloučit zalévání a krmení rostlin dusíkem. Listy by měly být postříkány fungicidním roztokem na bázi mědi. Optimální je také postřik síranem měďnatým; do takového roztoku by mělo být také přidáno dehtové mýdlo. Nemocné rostliny by měly být z záhonů vždy zcela odstraněny. Cibule se po sklizni suší na slunci a poté se skladují několik týdnů v dobře větrané místnosti.

Další nebezpečnou nemocí bude hniloba dna česneku, kterému se také říká fusarium. Známky této choroby lze pozorovat již na zahradě, a to i v období zrání česneku. Zpočátku se nemoc projevuje následovně: naroste zde změkčení dna a následně dosti hojné mycelium, natřené bílou nebo žlutou barvou. Kořeny infikované rostliny budou hnít a listy začnou žloutnout a poté odumřou. Nemoc se aktivněji rozvíjí v době zrání žárovek, kdy je vysoká vlhkost a vysoké teploty. Pokud jde o zdroj infekce, tuto roli může hrát nejen výsadbový materiál, ale také již infikovaná půda.

Jako opatření k boji proti této chorobě by měla být půda i sadivový materiál před výsadbou dezinfikovány. K tomuto účelu je vhodný roztok síranu měďnatého. Česnek by neměl být vysazen po bramborách - to je třeba také pamatovat, toto opatření zabrání takové nemoci.

Část 1.

Část 3.