2024 Autor: Gavin MacAdam | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-16 13:37
Pokud vysledujete vztah mezi člověkem a hroznem, získáte obrázek, který se podobá vztahu dvou milenců, kteří bez sebe nemohou žít, a poté zahájíte spor, který hrozí zničením jedné ze stran. Bezbrannou stránkou jsou samozřejmě hrozny, které se ještě nedokáží vyrovnat s tak prudkou změnou lidských pocitů. Pokud ovšem někdy neberou a nepíchnou spěchajícího muže svými trny
„Mléko starých mužů“
Sedm tisíc let a možná ještě mnohem víc pěstuje člověk hrozny, aby z jejich šťavnatých bobulí udělal víno. Svědčí o tom archeologické nálezy v Egyptě a Číně.
Všemohoucí si vše dobře promyslel, než někoho vyhnal z nebeských svatostánků, aby u zdravého člověka vyvstalo co nejméně problémů. Kojencům dodával mateřské mléko, které obsahuje všechny potřebné komponenty pro růst a vývoj dítěte, a pro dospělé vytvořil nádherné vinné révy tím, že na povrch svých šťavnatých plodů zasadil kvasinkovou houbu.
Člověk mohl hníst ovoce pouze ve velké nádobě a pak už bylo na houbách, které dokážou z hroznové šťávy udělat zdravé a chutné víno.
Pro tělo dospělého je víno životodárným elixírem, který pomáhá tělu zpracovávat tučná jídla bez katastrofálních důsledků pro zdraví. To platí zejména pro lidi ve stáří, kdy je pro tělo stále těžší bojovat za dobré zdraví samo. Řecký filozof Platón to pochopil již ve 4. století před naším letopočtem a víno zařadil mezi mléčné výrobky pro seniory.
Rozmanitost hroznů
Rozmanitost odrůd hroznů je tak velká, že někteří hovoří o čísle blížícímu se 8 tisícům a například Virgil, básník starověkého Říma, porovnával počet odrůd hroznů s počtem zrn písku v libyjské poušti. Ale najde se někdo ochotný je spočítat?
Z tohoto množství si můžete vždy vybrat odrůdu, která vyhovuje životním podmínkám na konkrétním místě, abyste získali slušnou úrodu kouzelného ovoce. Existují odrůdy, které za příznivých podmínek ukazují světu hroznové hrozny vážící více než 9 kg, a jedna taková réva naplní tělo 8tunového nákladního vozu ovocem.
Oslí moudrost
Vysoké stromy starověkého Říma byly nuceny nést tíhu vinné révy s ovocem, protože v té době neexistoval způsob, jak zkrátit rychlost rostlin, a bylo zapotřebí hodně hroznového vína, protože se pilo místo čaje.
Sklizeň byla nebezpečná záležitost, protože pokud člověk nemohl držet krok, odtržení hroznu mu mohlo nejen zlomit ruce a nohy, ale také se rozloučit se životem. Sběr ovoce proto začal sepsáním závěti dělníků pro případ tragického odchodu.
Obyčejný osel pomáhal lidem řešit problém s výškou, zatoulal se do vinice a rozhodl se při této příležitosti hodovat na listech hroznů. Počáteční hněv majitele na osla vystřídalo překvapení, když na vytrhané části rostliny vyrostly nejplodnější shluky.
Nepřátelé hroznů
Mnoho lidí miluje hodování na výživných hroznech.
Ve druhé polovině 19. století na evropské vinice zaútočila drobná, ale žravá mšice phylloxera, která téměř opustila Evropu bez vína.
Mšice, stejně jako její krajan, brouk bramborový, obcházející celní pravidla, se přestěhoval z Ameriky, kde hrozny odolávaly jeho útokům, do Evropy a začal sát šťávy z kořenů hroznových plantáží. Dokázali se s tím trikem vypořádat a vytvořili „prefabrikované“rostliny, kde kořeny byly řízky amerických hroznů, na které byla naroubována pěstovaná evropská réva.
Čas od času se bohužel z nepřítele hroznů stane člověk, který se rozhodne bojovat s opilostí. Poté jsou zničeny obrovské vinice, které je po „kocovině“mnohem obtížnější obnovit než zničit.
Zdálo by se, že vznik islámu, který zakazuje pití alkoholických nápojů, bude další hrozbou pro hrozny. Muslimové ale zvolili jinou cestu, pěstovali nádherné stolní hrozny.
